Detaily knihy

• ISBN: 9788020426390
• Název: Holka : [román]
• Autor: Klüssendorf, Angelika, 1958-
• Žánr: německé romány, German fiction
• Poznámky: Přeloženo z němčiny
• Jazyk: cze
• Fyzický popis: 145 s. ; 21 cm
• Formální heslo: německé romány, German fiction
• Děj: Román sleduje bezejmennou dvanáctiletou dívku vyrůstající v NDR v 70. a 80. letech ve vysoce dysfunkční rodině plné násilí, zanedbávání a alkoholismu.[1][6] Na začátku knihy stojí u okna panelákového bytu a z nudy a vzteku hází po kolemjdoucích výkaly, protože ji matka před šesti dny zamkla v bytě spolu s mladším bratrem a záchod je mimo jejich dosah.[2][3][4] Tento šokující obraz nastavuje tón pro vyprávění o dětství bez lásky, stability a pocitu bezpečí. Matka je labilní, výbušná žena, která děti střídavě zanedbává a týrá, střídá partnery a opíjí se, zatímco otec z rodiny zmizel nebo je přítomen jen okrajově.[1][6] Domov je místem fyzického i psychického násilí, a tak se dívka brzy naučí spoléhat pouze sama na sebe, otupí vůči bolesti a vyvine si drsný, vzdorovitý způsob chování jako ochranný pancíř.[1][5] Postupně sledujeme epizody z jejího dětství a rané adolescence: dlouhé dny hladu, špíny a samoty v bytě, útěky z domu, střety s úřady a policií, pobyty v dětských domovech a různých zařízeních.[1][6] V institucích sice nachází trochu více řádu a jídla, ale také zde čelí šikaně, necitelným vychovatelům a systému, který děti spíše kontroluje než chrání.[1] Dívka zároveň touží po normálním životě, po lásce a přijetí – hledá přátele, navazuje vratké vztahy, zkouší si představovat jinou budoucnost, ale opakovaně naráží na hranice svého prostředí a vlastní zraněnosti.[1][5] V průběhu románu se jí několikrát zdá, že našla únik – například v knihách, které jí otevírají jiné světy, nebo v krátkých okamžicích něhy se sourozencem či s několika dospělými, kteří projeví náznak pochopení.[1][5][6] Tyto momenty ale vždy zůstávají křehké a přerušované dalšími traumaty. Dospíváním v ní sílí vztek a rozhodnutí vymanit se z bezmoci: dívka se zkouší prosadit proti matce, proti pracovníkům ústavů, proti očekáváním okolí, často agresivně a sebedestruktivně.[1][6] Tím však jen prohlubuje obraz „problémového dítěte“, takže systém ji trestá spíše než by zkoumal příčiny jejích reakcí.[1] Na pozadí osobního příběhu je znatelná kulisa východního Německa za Honeckera – šedé paneláky, všudypřítomná kontrola, chudoba a nedostatek perspektiv.[6] Režimní rétorika o kolektivní solidaritě ostře kontrastuje s osudem dítěte, o které se fakticky nikdo nestará.[5][6] Ke konci knihy se dívka dostává na práh dospělosti: není už bezmocným dítětem, ale nese v sobě hluboká traumata, která formují její identitu. Některé cesty – útěk, rané partnerství, útěk na Západ – se začínají rýsovat, ale román nekončí idylickou spásou; nabízí spíše trpký náznak, že navzdory všemu si hrdinka zachovala vnitřní tvrdost a schopnost přežít, nikoli však beze jizev.[1][5][6]
• Klíčová slova: dětství v NDR, domácí násilí, zanedbávání dětí, dětský domov, dospívání, trauma, alkoholismus v rodině, východní Německo, sociální realismus, psychologický román
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři a starší mladí dospělí se zájmem o psychologické a sociálně kritické romány, témata traumatizovaného dětství, dysfunkční rodiny a života ve východním Německu; kniha není vhodná pro děti kvůli naturalistickým a emočně náročným scénám.