Ještě před svatbou slíbil Sigmund Freud budoucí manželce, že "to životopiscům rozhodně neusnandí". Spisovateli Arnoldu Zweigovi napsal v roce 1936: "Kdo se stane životopiscem, ten se zavazuje ke lži, zatajování, pokrytectví, přikrašlování, neboť biografická pravda není k mání, a i kdyby byla, nedala by se použít."Freudovu averzi k líčení soukromí převzali téměř všichni jeho životopisci. Popisují proces vzniku Freudova učení, vyjadřují se k jeho cestám, chorobám, ke kolegům, téměř zcela však vypouštějí "osobní trapnosti" (C. G. Jung), tedy to, co Freud sám nazýval "rodinným románem", například psychoanalytikovo nepřátelství k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné "nad-já".Z jeho šesti dětí bývá většinou zmiňována pouze Anna, strážkyně grálu. Zbývající - Matylda, Martin, Oliver, Ernst a Sofie - jako by vůbec nežili. Manželka Marta se objevuje nanejvýš coby stínová postava, jejímž posláním je ušetřit velkého psychoanalytika nepříjemností všedního dne. Také o osudu jeho sester, z nichž čtyři se staly oběťmi holokaustu, se většinou cudně mlčí.Překlad: Zlata Kufnerová