Svazek představuje eseje, studie a publicistické texty Jiřího Gruši z let 1960–1989, které autor napsal v Československu a po roce 1981 v exilu ve Spolkové republice Německo. Kromě spisovatelových známých literárních kritik a manifestů (Verš pro kočku, Realismus jako mravnost) obsahuje mimo jiné Grušovy úvahy o kultuře českých zemí a jejích představitelích, jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek či Milena Jesenská, také o naší inspirativnosti pro Evropu před pádem železné opony. Tyto texty o české literatuře a kultuře představují přirozená východiska umělecké a diplomatické dráhy Jiřího Gruši po sametové revoluci. Řada esejů a studií tohoto svazku se jako tištěné či přeložené do češtiny objevuje vůbec poprvé.„Jsem v pokušení citovat Boženu Němcovou, kterou Gruša vždy ctil jako první moderní českou autorku, a sice poslední slova z Babičky, jen s minimální gramatickou úpravou: Šťastný to člověk!“Peter Demetz