Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách 13

Autor: Milan Mysliveček

Žánr: Historie

Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání. Jejich severočeské državy získal po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna. Mocný vojevůdce učinil z Frýdlantu středisko svého vévodství. Časem se však z tohoto nejistého a vzdáleného místa přesunul blíž do středu země. S rodem pánů z Valdštejna je spjato mnoho hradů a zámků v podhůří Krkonoš a v horním povodí řeky Jizery. (Návarov, Nístějka, Štěpanice, Vranov, Svijany, Hrubá Skála, Lomnice nad Popelkou, Hostinné, Horní Braná, Fořt a další). Nalezneme zde též i původní rodové sídlo, hrad Valdštejn. Jihovýchodně od města Turnova se rozkládá romantická skalnatá krajina přezdívaná „Český ráj“. Symbolem této oblasti je z daleka viditelné skalní dvojvěží, zřícenina hradu Trosky. Ve 14. století jej založili páni z Vartenberka, jejichž sídla jsou roztroušena po celých severovýchodních Čechách. Jedním z nich býval též renesanční zámek Hrubý Rohozec, o který větev Vartenberků přišla po Bílé Hoře. Barokně a pseudoslohově zámek přebudoval francouzský hraběcí rod Desfours. Jiní Francouzi, knížata Rohanové, přestavěli do dnešní novogotické podoby nedaleký zámek Sychrov. Bohaté Frýdlantsko a velkou část Jizerských hor získali po Valdštejnově násilné smrti v Chebu Gallasové. Jejich nástupci, Clam – Gallasové hrad i zámek Frýdlant upravili do dnešní klasicistní a romantické podoby. V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy. Tak ať se Vám na cestě za jejich poznáváním daří!