V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů. Vratislavští biskupové vystavěli v hornaté oblasti Jeseníků a Rychlebských hor několik středověkých hradů (Kaltenštejn, Koberštejn, Qinburk, Edelštejn a další). Všechny se časem proměnily ve zříceniny a z některých z nich zůstaly jen nepatrné stopy. Nejlépe dochovaným středověkým objektem v této horské krajině je gotická tvrz Jeseník (dříve Frývaldov), součást stejnojmenného města, které ve 2. polovině 13. století vybudovali vratislavští biskupové na důležité křižovatce zemských cest. V podhůří na jižní straně Jeseníků stával od počátku 13. století jeden z nejstarších severomoravských hradů - Bludov, sídlo Bludovců z Bludova, předků pánů ze Žerotína. Právě Žerotínové vybudovali v jeho okolí několik významných renesančních zámků. Nejkrásnějším z nich jsou Velké Losiny, které se v plné kráse své původní podoby dochovaly dodnes. Také nedaleký zámek Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou) byl vybudován Žerotíny v renesančním slohu, který později překryly barokní a pseudoslohové úpravy. Žerotínové podnikli též renesanční přestavbu hradu Kolštejna (Branné). Jejich stavební aktivita se zapsala i do úprav města a hradu Šumperka, který si Petr ze Žerotína, nejvyšší moravský komoří, po roce 1496 zvolil za své hlavní sídlo. Před Žerotíny sídlil na Šumperku rod Tunklů z Brníčka. Jan Tunkl, jenž užíval přídomek po hradu Brníčku stojícím jižně od Šumperka, vytvořil v polovině 15. století poměrně rozsáhlé panství, jehož střediskem byl hrad a město Zábřeh na Moravě. Dále na jih, v povodí řeky Moravy, stojí dvě významné původně hradní stavby. Raně gotický Úsov byl založen v místech slovanského hradiště v polovině 13. století českými králi. Nedaleký hrad Mírov vystavěli olomoučtí biskupové v polovině 13. století. Biskup Karel II. přestavěl po roce 1665 hrad na mohutnou barokní pevnost. Hrad, upravený ve 2. polovině 19. století v novogotickém slohu, se stal jedním z nejtěžších žalářů v republice. Ve výčtu významných hradů této oblasti nelze opomenout Sovinec. Jeho zakladatelé, páni ze Sovince, patřili ke staré moravské šlechtě a na zdejším hradě a v jeho okolí vládli více jak 200 let. Od roku 1650 zde sídlil řád německých rytířů. Rezidenční sídlo si němečtí rytíři pořídili v nedalekém městě Bruntálu, kde v pozdně barokním slohu obnovili třicetiletou válkou poničený zámek. Hornické město Bruntál, založené českými králi, je spjato s rodem pánů z Vrbna, jehož větev, Bruntálští z Vrbna přestavěla městský hrad na reprezentační renesanční zámek.