Václav Ertl (1875 - 1929) je jméno dnešní veřejnosti poněkud neznámé. Za svého života byl však přední osobností české kultury. Působil jako překladatel z francouzštiny, literární historik a zejména jako lingvista. Hlavní období jeho činnosti bylo spojeno zejména s časopisem Naše řeč, kde pracoval jako odpovědný redaktor, a s Kanceláří slovník jazyka českého, kterou vedl a která sbírala materiál pro vznikající novočeský slovník (později známý pod jménem Příruční slovník jazyka českého). Snahou výboru z jeho jazykovědného díla je co možná nejkomplexněji představit dnešnímu čtenáři jeho pojetí jazyka, jazykové kultury a také jazykové výchovy. Kniha tak pokrývá celé spektrum Ertlovy odborné činnosti - články teoretické i konkrétní jazykové kritiky, texty orientované spíše na dějiny češtiny i studie o synchronní gramatice.