Anna Gavalda se po osmnácti letech od své prvotiny Kdyby tak na mě někdo někde čekal, která ji vzápětí proslavila, vrací s druhou sbírkou povídek. Tentokrát s ještě větším mistrovstvím a empatií líčí osudy sedmi lidí, kteří se snaží udržet si tvář ve své zoufalé realitě, a jimž pak stačí drobná příhoda, jedna „chvilka pravdy“, jež je zasáhne na citlivém místě, aby odhodili masku a odhalili svou zranitelnost a lidskost. Několik žen a mužů se v těchto zlomových okamžicích svěřuje se svými nejniternějšími pocity, samotou, bolestí ze ztráty či touhou po přátelství, ale autorčin soucit i porozumění dá těmto těžce zkoušeným hrdinům poznat i sílu lásky a naději.