Ze statistických dat vyplývá, že až 50 % seniorů potřebovalo nebo bude potřebovat operační výkon, a to většinou střední nebo i větší. Adekvátní předoperační příprava a následná šetrná operační léčba představují v současnosti nezbytný předpoklad úspěšného léčebného postupu.Cílem unikátní monografie dvou významných autorů - renomovaného chirurga a internisty - se spoluautory je spojit nejnovější poznatky v předoperační přípravě seniorů z hlediska interního, zhodnotit jejich zdravotní riziko, aby následný anesteziologicko-resuscitační a především operační postup přinesl nejlepší výsledky.V první, interní části autoři probírají hodnocení kritérií věku biologického a kalendářního, otázky sarkopenie, osteoporózy a imunologických odchylek daných věkem. V anamnestickém rozboru a fyzikálním vyšetření přibližují změny dané věkem a objasňují pojem geriatrické křehkosti. V následné části jsou podrobně zachycena orgánová rizika operačního výkonu z hlediska hlavních orgánových systémů: kardiovaskulárního a cévního, plicních onemocnění, diabetes mellitus a jeho léčby u seniorů, metabolického syndromu, renálního rizika, gastroenterologických komplikací, neurologických onemocnění i prevence tromboembolické choroby. Speciální pozornost je věnována metabolicko-nutričnímu stavu jak v předoperačním, tak následně pooperačním období a racionálním postupům s cílem jeho optimalizace. Další kapitoly jsou věnovány speciální kardiovaskulární problematice, otázkám přípravy a léčby u pacientů se selháním funkce ledvin a závěrečná kapitola této části podrobně rozebírá časnou i dlouhodobou rehabilitaci operovaných seniorů.Chirurgická část vychází z faktu, že stárnutí populace s sebou nese i výrazný nárůst spotřeby chirurgické péče. Tento nárůst znamená nejen zvýšení samotného počtu výkonů u seniorů, ale i rozšiřování spektra operačních výkonů které senioři podstupují. V současnosti obyvatelé starší 75 roků představují jen 8 % celkové populace, ale vyžadují 23 % celkově poskytnutých chirurgických úkonů. Zvýšení spotřeby chirurgické péče je způsobeno nejen nárůstem degenerativních a onkologických onemocnění, ale i vyšším čerpáním akutní péče ve smyslu ošetření pro náhlé příhody břišní a úrazy. Ve srovnání s operacemi pacientů středního věku je riziko nepříznivého výsledku chirurgické péče u seniorů vysoké a větší je i nutnost následné hospitalizace v zařízeních dlouhodobé intenzivní či ošetřovatelské péče a výrazné pooperační zhoršení kvality života seniora. Správná indikace k operaci, správně zvolený rozsah zejména onkochirurgického výkonu a správná pooperační péče umožňuje provedení výkonu i u velmi starých nemocných s přijatelnou morbiditou a mortalitou.