Význam starého, dnes již neexistujícího chebského letiště pro naši leteckou historii daleko přesahuje západočeský region. Vzniklo ještě za 1. světové války, jako vůbec první stálé vojenské letiště v Českých zemích. Aviatikům habsburské monarchie ale nesloužilo dlouho. A zpočátku se zdálo, že valné perspektivy jej nečekají ani v nové republice. Na vině byla jeho nevýhodná geografická poloha i s tím související fakt, že šlo o „krajinu plnou živlů republice nepřátelských“. Přesto však v meziválečném období nakonec sloužilo nejen jako základna bojových jednotek, ale především jako významné centrum leteckého výcviku československého letectva, svého času dokonce jediné. V té době na něm nacházíme téměř všechny typy letadel, které brázdily oblohu nad Československem – ty domácí i četné zahraniční. A také snad všechny významné i dnes již zapomenuté aviatiky, kteří pomáhali psát historii tehdejší „zlaté éry“ letectví. Převážně k výcvikovým a pomocným účelům pak letiště používala také německá Luftwaffe a nakonec se zde formovaly i letecké jednotky Ruské osvobozenecké armády. Přestože koncem 2. světové války bylo staré chebské letiště americkými leteckými útoky prakticky úplně zničeno, v naší letecké historii má své pevné a trvalé místo. O tom všem, a nejen o tom je tato bohatě obrazově vypravená kniha (programově se však nevěnuje historii nového chebského letiště, vybudovaného spolu s leteckou továrnou v dobách okupace, což je téma na speciální monografii). Přestože se po obsahové stránce zabývá všemi třemi dekády existence starého chebského letiště, akcentuje především první roky jeho budování a fungování, což dosud představovalo určitý dluh naší letecké historiografie. Totéž se do jisté míry týká i kapitol věnovaných jeho fungování v meziválečném období a v časech 2. světové války, jejíž dramatický závěr ve svých důsledcích učinil tečku za existencí nejstaršího stálého vojenského letiště na našem území. Ve srovnání s kapitolami o nejstarší chebské letecké historii jde totiž o problematiku již podstatně známější z řady jiných pojednání jak o meziválečném čs. letectvu, tak o historii letecké války nad českým územím. Jistou kompenzací za tuto určitou asymetrii budiž podstatně rozsáhlejší a informativnější obrazový doprovod, dokumentující aviatiky a letadla „zlaté éry“ československého letectví. Mezi více než 800 snímky byly zařazeny buď dosud nepublikované, nebo kdysi zveřejněné, ale nyní zpravidla v lepší kvalitě – většinou v charakteristických místních kulisách, jimiž dominuje nezaměnitelná řada osmi chebských hangárů.