Kresby, které přináší tato kniha, odrážejí velmi věrně hrůzy války a situaci po ní. Všiml jsem si mimo jiné vytřeštěných očí, ve kterých se zračí strach a děs, prázdnota a beznaděj života bez jakýchkoliv perspektiv. Lars a Max ve svých kresbách prokazují velkou psychologickou citlivost. Nešetří ironií na adresu bývalého režimu. Když se zhroutil, okamžitě se ukázal ďábel, který byl do té doby schovaný v koutě. Je tady ale i humor, který naznačuje, že ještě stále je naděje, že ještě všechno není ztraceno, že lidský duch může přežít i navzdory tomu, co se přihodilo.