Detaily knihy:

• ISBN: 9788025735701
• Název: Atlas indiánů Jižní Ameriky : život, sex, smrt
• Autor: Zelený, Mnislav, 1943-
• Žánr: atlasy, fotografické publikace, atlases, photographical works
• Poznámky: Terminologický slovník
• Nakladatel: Argo
• Rok vydání: 2021
• Fyzický popis: 347 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, noty, faksimile ; 31 cm
• Formální heslo: atlasy, fotografické publikace, atlases, photographical works
• Popis knihy: Atlas indiánů Jižní Ameriky (Život, sex, smrt) je fascinující průvodce, který zkoumá kultury a zvyky původních obyvatel Jižní Ameriky. Autor Mnislav Zelený-Atapana popisuje různé aspekty jejich života, včetně tradic, víry a každodenních činností.
• Témata: kulturní antropologie, původní obyvatelé, sociální struktury, rituály a tradice
• Klíčová slova: Jihoameričtí indiáni, etnografie, šamanismus, rituály, sexualita, kanibalismus, infanticida, indigenní kosmologie, Amazonský prales, kolonialismus a genocida, halucinogeny a yagé, materiální kultura, tradiční medicína, porody a pohřby, indigenní práva
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři a odbornější veřejnost se zájmem o etnologii, antropologii, dějiny a kulturu jihoamerických indiánů; studenti humanitních oborů; cestovatelé a lidé zajímající se o šamanismus a duchovní tradice. Vzhledem k explicitním tématům (násilí, sex, infanticida, kanibalismus) není publikace vhodná pro děti.
• Děj: Kniha **„Atlas indiánů Jižní Ameriky (Život, sex, smrt)”** není klasickým příběhovým románem, ale rozsáhlou populárně‑naučnou encyklopedickou publikací o 217 jihoamerických indiánských etnikách, jejich každodenním životě, rituálech, erotice, násilí i zániku některých kmenů.[3][8] Autor, etnolog a dlouholetý znalec Amazonského pralesa Mnislav Zelený‑Atapana, skládá „děj“ knihy jako mozaiku tematických hesel, která čtenáře provádějí všemi kulturními areály Jižní Ameriky.[3] Těžištěm je popis konkrétních praktik a představ, často velmi intimních či brutálních, nikoli lineární vyprávění se zápletkou. Jednotlivé kapitoly/hesla mapují klíčové oblasti života: **zrození a smrt** (porody, infanticida, způsoby zabíjení či opouštění novorozenců, péče o děti, různé formy pohřbů a nakládání s mrtvými), **sexualitu a rodinu** (podoby manželství, mnohoženství, milenecké vztahy, nevěru, žárlivost, prostituci, pravidla výměny partnerů, iniciaci k dospělosti či první menstruaci), **válku a násilí** (souboje s kyji, mezi­kmenové boje, lov lebek, kanibalismus, války s bělochy, únosy žen a děti jako válečnou kořist).[3] Silný blok tvoří **náboženství a šamanismus**: životní a kosmologické mýty o stvoření světa, kult duchů a předků, yurupary a další posvátné postavy, iniciační rituály, oběti, trans a magické lety šamanů.[3] Zvláštní důraz je kladen na užívání **halucinogenů a jedů** (např. yagé/ayahuasca, rostlinné šípy, rybolov s jedy) a jejich roli v léčbě, věštění a sociální kontrole. Kniha odhaluje, jak jsou tělesné modifikace a **malování těla** spojeny s identitou, pohlavím, věkem a rituální funkcí.[3] Další rozsáhlá část se věnuje **materiální kultuře a hospodářství**: keramice, výrobě kánoí, zbraní (šípy, luky, kyje), péřových čelenek a oblečení, výrobě tsantsa (zmenšených hlav), sběru kobylek a jiného hmyzu, lovu velkých zvířat včetně velryb.[3] Čtenář sleduje, jak se prostřednictvím každodenních činností – lovu, rybolovu, sběru ovoce, zemědělství – promítají indiánské představy o rovnováze mezi člověkem, přírodou a kosmem. Důležitým „dějovým“ motivem je **setkání indiánů s bělochy a moderním světem**: kolonizační a ekonomicky motivovaná genocida kvůli zlatu, půdě, diamantům či kaučuku, rozpad tradičních struktur, alkoholismus, násilí misionářů a těžařů i právní a politický zápas o území.[3] Závěrečný tón knihy je výrazně reflexivní: autor ukazuje starost indiánů o budoucnost Země a upozorňuje, že jejich duchovní a ekologické know‑how může být klíčové pro přežití globální civilizace.[3] Součástí je terminologický slovník a podrobný glosář rostlin, zvířat a plodin, které jednotlivé kmeny využívají, takže čtenář získá i „katalog“ přírodních zdrojů a jejich kulturních významů.[2][3] Text je doprovázen rozsáhlou vizuální dokumentací – mapami, fotografiemi, kresbami a barevnými rekonstrukcemi výtvarníka Jana Dolejše, které zobrazují obydlí, oděvy a obřady již zaniklých etnik; obrazová složka tu funguje jako další vrstva „vyprávění“ o zmizelých světech.[3]