Úprava stavebního zákona zahrnuje zejména změnu systému stavební správy a s tím související úpravu kompetence jednotlivých stupňů stavební správy a související procesní změny povolování stavebních záměrů.Titul obsahuje úplné znění zákonů po novele:• Stavební zákon• Zákon o vyvlastnění• Autorizační zákonUPOZORNĚNÍ na změnuo požární ochraněo pozemkových úpravách a pozemkových úřadechstavební zákonNavrhovaná právní úprava je vedena těmito principy:• V oblasti institucionální dochází ke zrušení Nejvyššího stavebního úřadu, jehož kompetence převezme Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto ohledu zůstane stávající stav. Zachování existence a nutnost faktického zřizování Nejvyššího stavebního úřadu totiž s sebou nese rozsáhlé personální přesuny, značné nároky na státní rozpočet a přesuny kompetencí ústředních správních úřadů a s tím i spojených změn příslušností hospodařit se státním majetkem. Cílem návrhu je proto zabránit další atrofii ústřední úrovně veřejné správy zřízením dalšího relativně nezávislého ústředního správního úřadu.• Zrušení krajských stavebních úřadů a zachování smíšeného modelu veřejné správy. Návrhem zákona dojde k zachování smíšeného modelu veřejné správy na úseku povolování staveb. Nedojde k rozsáhlým přesunům úřednického aparátu a vzniku značných nároků na státní rozpočet v souvislosti se zřízením státní stavební správy. Návrhem zákona tak bude zachována působnost krajských úřadů a obecních úřadů jako úřadů stavebních.• Zachování institucionálního rámce Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který bude příslušným stavebním úřadem ve věcech vyhrazených staveb (stavby uvedené v příloze č. 3 ke stavebnímu zákonu).• Posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území). Územní opatření, která jsou vydávána jako opatření obecné povahy, byla dosud pořizována i vydávána v přenesené působnosti. Zákonem č. 283/2021 Sb. došlo k úpravě, kdy tato přenesená působnost byla odebrána radě obce, resp. kraje a přenesena na příslušný úřad územního plánování (resp. nově též na Nejvyšší stavební úřad). Tato změna byla provedena i na popud Legislativní rady vlády, a to zejména z toho důvodu, že vznikaly pochybnosti, zda při pořizování územních opatření musí být zajištěny kvalifikační požadavky na výkon územně plánovací činnosti. Dalším důvodem byla i skutečnost, že přenesená působnost vykonávaná radou obce nebo kraje jakožto voleného orgánu byla shledána jako nevhodná. Navrhovaná úprava spočívá v rozdělení kompetencí v procesu pořizování mezi samosprávu a státní správu, a to v obdobném rozsahu jako je tomu při pořizování územně plánovacích dokumentací. Tedy samospráva (rada obce nebo rada kraje) rozhoduje o pořízení a vydává územní opatření, zatímco příslušný úřad územního plánování zajistí jeho pořízení. Touto změnou dochází nejen k posílení pozice samosprávy, což je v souladu i s programovým prohlášením vlády, ale též je najisto postaveno, že také pro pořizování územních opatření jsou vyžadovány kvalifikační požadavky podle tohoto zákona.• Opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje. Vztah politiky územního rozvoje k územnímu rozvojovému plánu je zachován v rozsahu stávající právní úpravy, tedy zákona č. 183/2006 Sb.• Změna ustanovení v novém stavebním zákoně souvisejících se změnou struktury stavební správy oproti platnému stavebnímu zákonu v nezbytném rozsahu.