Novela daňového řádu - zavedení nového institutu tzv. soupisu podle evidence (§ 206a), který předpokládá možnost realizace daňové exekuce prodejem movitých věcí evidovaných v příslušných evidencích vedených orgány veřejné moci – zde se cílí primárně na evidence dopravních prostředků, mimo jiné letadel a dalších vzdušných prostředků vedených v evidencích, do nichž je zjednáván přímý přístup orgánům Finanční, resp. celní správy ČR.Titul obsahuje:Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmůZákon č. 280/2009 Sb. daňový řádZákon č. 16/1993 Sb. o dani silničníZákon č. 242/2016 Sb. celní zákonZákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republikyUpozornění na změnu zákonao cenách, o DPH, o dani z nemovitých věcí, o platebním stykuNovela daňového řáduVýznamnou část návrhu zákona představuje novela daňového řádu, tvořená souborem dílčích změn, jejichž základní důvody lze shrnout takto:• bezprostřední souvislost s reformou Celní správy ČR (např. problematika dělené správy),• reakce na vývoj v navazujících oblastech práva (např. oblast daňové exekuce),• reakce na judikaturu v různých oblastech;o precizace textu v souladu s judikaturou ve prospěch větší jednoznačnosti (např. precizace postavení námitky jako řádného opravného prostředku),o doplnění změn navazujících ustanovení tam, kde původní ustanovení dostalo nový výklad,o zachování původního smyslu norem, u nichž se v judikatuře objevil jiný (nezamýšlený) výklad (např. úprava základu pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně),• reakce na řadu dílčích podnětů z aplikační praxe;o explicitní vyjasnění legislativního textu v zájmu předcházení budoucím sporům,o vyplnění legislativních mezer (např. postup při zániku svěřenského fondu).Podrobné odůvodnění jednotlivých změn je obsaženo ve zvláštní části důvodové zprávy. Dále se uvádí stručný přehled významnějších změn (řazený dle systematiky daňového řádu):• změny v oblasti doručování;o zefektivnění doručování do ciziny,• změny v oblasti činění podání;o možnost omezit podání na e-mailovou adresu správce daně s ohledem na kybernetickou bezpečnost i snazší spravovatelnost,• vyjasnění pojmu struktura formulářového podání;o reakce na vývoj judikatury v této oblasti spočívající v rozlišení na obsahovou strukturu (stanovenou vyhláškou Ministerstva financí) a datovou strukturu (určenou a zveřejněnou správcem daně),• změny v oblasti dělené správy;o možnost dožádat obecného správce daně (celní úřad) o vymáhání daně, poplatku či jiného obdobného peněžitého plnění (využitelné např. u místních poplatků),o precizace procesních pravidel ve vztahu k žádostem o výkon správy placení obecným správcem daně,• změny v oblasti daňové exekuce;o precizování vztahu k subsidiárnímu použití občanského soudního řádu,o implementace nových institutů (např. předražek, soupis podle evidence, chráněný účet či exekuce virtuálních aktiv),• změny v oblasti úroků a penále;o vyloučení anatocismu (vznik „úroku z úroku“) jako obecné pravidlo pro všechny úroky,o rozšíření možnosti prominout penále – v současné době lze individuálně prominout maximálně 75 % penále, zatímco nově bude možné jej prominout i zcela,• nová koncepce institutu hromadného prominutí nebo posečkání daně nebo jejího příslušenství;o namísto stávajícího rozhodnutí ministra financí bude realizováno formou cestou opatření obecné povahy,o věcné důvody pro prominutí zůstanou shodné jako dosud (existence nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů nebo existence mimořádné, zejména živelní události),• výkon jiné působnosti, než je správa peněžitého plnění, postupem podle daňového řádu;o explicitní potvrzení možnosti využívat daňový řád i na „nedaňové“ agendy, které se řeší zpravidla v souběhu s agendami daňov