Odkazy na obálky (imageLinks): smallThumbnail: http://books.google.com/books/content?id=in6UzQEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=5&source=gbs_api, thumbnail: http://books.google.com/books/content?id=in6UzQEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=1&source=gbs_api
Odkaz na náhled: http://books.google.de/books?id=in6UzQEACAAJ&dq=isbn:9780571333394&hl=&cd=1&source=gbs_api
Info link: http://books.google.de/books?id=in6UzQEACAAJ&dq=isbn:9780571333394&hl=&source=gbs_api
Kanonický odkaz na svazek: https://books.google.com/books/about/A_Thousand_Moons.html?hl=&id=in6UzQEACAAJ
Prodejní země (saleInfo): DE
Prodejnost (saleability): NOT_FOR_SALE
Je e-kniha (isEbook): false
Země pro přístup (accessInfo): DE
Viditelnost (viewability): NO_PAGES
Embedovatelná (embeddable): false
Ve veřejné doméně (publicDomain): false
Text-to-speech povolení: ALLOWED
EPUB dostupnost: isAvailable=false
PDF dostupnost: isAvailable=false
Odkaz na webového čtečku (webReaderLink): http://play.google.com/books/reader?id=in6UzQEACAAJ&hl=&source=gbs_api
Stav přístupu (accessViewStatus): NONE
Povoleno sdílení citací: false
Vyhledávací úryvek (textSnippet): From the Costa Book of the Year-winning author of Days Without End.
Klíčová slova: historický román, porekonstruční Jih USA, indiánská hrdinka, Lakota, občanská válka USA a rekonstrukce, rasismus a rasové násilí, následky otroctví, rodina vyvržených, trauma a zotavení, znásilnění a jeho dopady, queer tematika, právo a spravedlnost, předsudky a lynčování, formování identity, vyprávění v ich-formě
Cílová skupina: Kniha je určena především dospělým čtenářům se zájmem o literárně pojatou historickou prózu, americké dějiny (období po občanské válce), témata rasismu, genocidy původních obyvatel a následků otroctví, stejně jako o psychologicky propracované příběhy o traumatu, identitě a nekonvenčních rodinných vazbách; vzhledem k explicitnímu násilí, znásilnění a komplexním morálním tématům není vhodná pro děti a většina dospívajících.
Děj: Román je vyprávěn v ich‑formě mladé lakotské dívky Winony, sirotka, kterou po masakrech indiánských válek adoptoval veterán Unie Thomas McNulty a jeho partner John Cole, známí z Barryho předchozího románu „Days Without End“.[4][6] Winona vyrůstá s tímto neobvyklým párem ve státě Tennessee po skončení americké občanské války, v období rekonstrukce, kdy je jih rozvrácený, násilí běžné a právní řád křehký.[4][6] Jako domov jí slouží malá farma, kde s Thomasem a Johnem pracují také bývalí otroci Rosalee a Tennyson Bouguereau; společně tvoří improvizovanou rodinu složenou z lidí, které společnost považuje za druhořadé – indiánku, černochy, homosexuální pár i válečné veterány.[4][6]
Winona se snaží naučit „bělošskému“ světu: chodí do školy, učí se číst a psát, zajímá se o právo a práci v kanceláři právníka, protože v právu vidí možnost spravedlnosti pro sebe i své blízké.[6] Zároveň ale nese trauma genocidy svého kmene a hlubokou nedůvěru k bělošským institucím; její vyprávění proto střídá lyrické pasáže o přírodě a vzpomínkách na rodný kmen s drsnými obrazy násilí, předsudků a rasismu, s nimiž se denně setkává.[6]
Děj se láme ve chvíli, kdy je Winona brutálně napadena a znásilněna neznámými muži – událost, která odhalí skutečný rozsah nenávisti vůči indiánům a černochům v poválečném Tennessee.[6] Winona si útočníky nejasně pamatuje, ale věří, že jde o místní bělošské farmáře a ex-konfederáty, kteří chtějí černé i indiány z kraje vyhnat. Když je později o stejný zločin neprávem obviněn Tennyson, černý člen jejich domácnosti, ocitá se Winona mezi tlakem komunity, která žádá rychlou odplatu, a touhou dosáhnout skutečné spravedlnosti.[6]
Vyšetřování znásilnění se odehrává na pozadí lynčů a útoků na osvobozené otroky; Winona vidí, jak se po nocích pálí černé školy a jak bílí muži v přestrojení připomínající Ku-Klux-Klan šíří teror.[6] Thomas a John se ji snaží chránit, ale zároveň jsou sami ohroženi – jako „podivný“ pár a bývalí vojáci Unie jsou v očích mnoha sousedů zrádci. Napětí eskaluje, když se ve městě rozběhne soudní proces s Tennysonem; hrozí mu nespravedlivý trest na základě lživých svědectví a rasových předsudků.[6]
Winona se rozhodne jednat: navzdory svému strachu se snaží vypovídat, hledat důkazy a postavit se bělošské moci, která chce případ rychle uzavřít a oběť umlčet.[6] Znovu se učí důvěřovat vlastní paměti i hlasu. Postupně se jí daří skládat střípky toho, co se v noc útoku stalo, a odhaluje skutečné pachatele z řad místních bělochů, kteří zneužívají chaos poválečného období.[6] Rozřešení případu se odehraje v kombinaci oficiálního soudu a neoficiálního, téměř „hraničářského“ vyrovnání – Winona i její rodina se ocitají v přímém fyzickém nebezpečí, a Thomas s Johnem musí znovu použít násilí, které znali z války, aby ji ochránili.[6]
V průběhu knihy Winona prožívá i první lásku: citový vztah naváže s dívkou Peg, která jí pomáhá znovu získat důvěru v tělesnou i emoční blízkost a překonat trauma znásilnění.[6] Jejich vztah přitom odráží i širší téma románu – možnost vytvářet novou, vlastní definici rodiny a domova v nepřátelském světě. Skrze Winoninu lásku, její vazbu k adoptivním otcům i k Rosalee a Tennysonovi román ukazuje, jak hluboké může být společenství „vyvržených“, kteří si navzájem poskytují ochranu a identitu.
Závěr románu se nese v ambivalentním tónu: Winona sice dosáhne částečné spravedlnosti a Tennyson unikne nejhoršímu, ale mnozí viníci zůstávají nepotrestáni a systémová nespravedlnost přetrvává.[6] Winona však získá něco jiného – pevnější pocit sebe sama, vědomí, že její příběh má hodnotu, a víru, že psané i mluvené slovo může uchovat paměť jejího lidu. Román končí spíše v rovině vnitřního vítězství než vnějšího happy endu: Winona přijímá svou dvojí identitu (Lakota i Američanka), smiřuje se s minulostí genocidy svého kmene a rozhoduje se nadále bojovat za vlastní existenci v zemi, která jí byla vzata a znovu částečně darována.[6]
