Detaily knihy

• ISBN: 0340653752
• Název: Maiden's grave
• Autor: Deaver, Jeffery, 1950-
• Žánr: thrillery (romány)
• Fyzický popis: 422 s.
• Formální heslo: thrillery (romány)
• Klíčová slova: thriller, rukojmí, únos autobusu, neslyšící dívky, vyjednavač FBI, obléhání, Kansas, zločinci na útěku, psychologické vyjednávání, speciální jednotky
• Cílová skupina: Kniha je určena především dospělým čtenářům a starším mladým dospělým, kteří mají rádi napínné psychologické thrillery s tématy rukojmí, policejních vyjednávání a realisticky vykreslených zásahů bezpečnostních složek; vhodná je pro čtenáře schopné snášet popisy násilí a psychického vypětí.[2][4][5][6]
• Děj: Thriller se odehrává v Kansasu, kde tři ozbrojení a zoufalí uprchlí vězni – Lou Handy, Richard Kresge a menší, nerozhodný komplic – po nepovedeném útěku z vězení narazí na školní autobus převážející skupinu hluchých dívek a jejich dvě učitelky, Melanie Charrolovou a policistovu manželku, která zaskočí jako doprovod.[2][5][6] Zločinci autobus unesou a odvedou rukojmí do opuštěných jatek na odlehlém místě, kde se zabarikádují a požadují bezpečný průjezd a letadlo k útěku.[2][5] Již na začátku dramatu zabijí jednu z dívek, aby demonstrovali odhodlání, což nastaví extrémně napjatou atmosféru a ukáže, že jsou schopni kdykoli vraždit.[2][5] Na místo je povolán špičkový vyjednavač FBI Arthur Potter, mediálně známá tvář, který se specializuje na krizové situace se zadrženými rukojmími.[5][6] Potter přilétá do Kansasu se svým týmem a postupně přebírá velení nad chaotickou místní policejní akcí, v níž se střetávají zájmy místní šerifovy kanceláře, státní policie i politiků, kteří chtějí celou věc rychle a „tvrdě“ vyřešit.[4][6] Potter, vědomý si křehké psychiky ozbrojenců, se snaží postupovat podle metodiky FBI: uklidnit pachatele, budovat vztah, získávat čas a zároveň shromažďovat informace o objektu, zbrani i rukojmích.[4][6] Naráží však na tlak okolí, média i vlastní slávu, která mu práci paradoxně ztěžuje, protože zločinci ho znají z televize a chtějí z incidentu velké představení.[4][6] Zvláštní napětí přidává fakt, že všechny dívky jsou neslyšící a komunikují pouze znakovým jazykem nebo psaným textem.[1][2][5] Melanie Charrolová, sama neslyšící a špičková učitelka, se stává klíčovou postavou mezi rukojmími: tajně využívá znakový jazyk k předávání informací a povzbuzování dívek, snaží se je organizovat a zároveň balancuje mezi poslušností únoscům a tichým odporem.[1][5] Zatímco Potter se zvenčí snaží získat kontrolu nad situací, Melanie se uvnitř pokouší minimalizovat násilí a připravit dívky na možný útěk nebo zásah.[1][5] Deaver rozehrává dlouhé obléhání jatek: vyjednávání se vleče hodiny, poté dny, zločinci střídají extatické sebevědomí s paranoiou, vyhrožují popravami a několikrát dochází k incidentům, při nichž je několik rukojmích zraněno.[2][5][6] Potter musí ustavičně zvažovat, kdy ještě jednat diplomaticky a kdy připustit ozbrojený zásah speciálních jednotek; zároveň řeší vlastní osobní démony a pochybnosti, protože ví, že jakákoli chyba může znamenat smrt dívek v přímém televizním přenosu.[4][6] Ve střední části knihy se ukazuje, že hlavní z únosců Lou Handy je nejen brutální, ale i manipulativní – hraje psychologické hry jak s Potterem, tak s Melanie.[2][5] Zkouší děvčata stavět proti sobě, slibuje jim svobodu za spolupráci, ponižuje je i testuje jejich poslušnost. Jedna z dívek se psychicky zhroutí, jiné se naopak semknou kolem Melanie a začnou plánovat drobné sabotáže, jako je skrývání zbraní, zatajování informací nebo úmyslné vyvolávání drobných chyb v režimu únosců.[1][5] Potterův tým postupně získává plány jatek a připravuje několik variant zásahu, ale politické vedení se bojí masakru jako z Waco a stále trvá na tom, že Potter musí situaci vyřešit vyjednáváním.[4][6] Média mezitím incident živě přenášejí, což nutí FBI improvizovat a filtruje informace, které se mohou dostat k únoscům skrze rádio a televizní přenos. Každý pohyb složek je tak limitován rizikem, že pachatelé zjistí přípravu útoku a začnou rukojmí zabíjet.[4][6] Napětí graduje, když Handy zjistí, že policie zřejmě plánuje zásah, a oznámí přesné ultimátum, po jehož uplynutí začne každou hodinu zabíjet jednu dívku.[2][5] Potter, tlačený časem, souhlasí s částečným ústupkem a nechá splnit některé z požadavků (například doručení vozidla), ale zároveň skrytě koordinuje krytí ostřelovači a taktické týmy, které se mají přiblížit ke zchátralé budově.[4][6] Melanie mezitím riskuje život, když se pokusí skrze jednu z dívek navázat signál s policií a naznačit slabá místa v obraně zločinců – například umístění dveří, slepých rohů či okamžiky, kdy jsou únosci rozptýlení.[1][5] V kulminační scéně se Potter rozhodne pro riskantní taktický manévr: naplánuje „falešnou“ fázi vyjednávání, během níž má dojít k předstíranému předání dopravního prostředku a změně místa, zatímco speciální jednotka udeří ze zadních vstupů jatek.[4][6] Operace se částečně zkomplikuje – jeden ze zločinců si všimne pohybu policie – a dochází k chaotické přestřelce v temných prostorách, mezi vyděšenými dívkami, které se snaží držet při zemi a utéct.[2][5] Některé rukojmí jsou zraněny, jeden z policistů je zabit, ale nakonec jsou dva z únosců zastřeleni a třetí těžce raněn.[2][5] Deaver však končí román dvojím „dojezdem“: ukazuje právní a mediální dohru masakru, výslechy, politické utahování šroubů kolem FBI a osobní následky pro Pottera i Melanie.[4][6] Potter je veřejností i nadřízenými současně oslavován i kritizován – počet mrtvých je menší, než se čekalo, ale ne všem dívkám se podařilo přežít a byly spáchány taktické chyby.[4] Melanie se musí vyrovnávat s traumatem přeživší učitelky, pocitem viny za ty, které zemřely, a zároveň s rostoucím poutem k Potterovi, s nímž během krize navázala silný, byť komplikovaný vztah.[1][5] Závěrečné kapitoly zpochybňují jednoduchý obraz „hrdinů a padouchů“ – ukazují, že žádné rozhodnutí v takové situaci není čisté, a nechávají čtenáře přemýšlet o ceně lidského života, povaze spravedlnosti a hranicích, kam může zajít stát i jednotlivci, když jsou zahnáni do kouta.