Co když v okamžiku smrti lidská mysl ještě několik převzácných minut pracuje? Přesně řečeno, deset minut třicet osm vteřin…Každá posmrtná minuta Leile přináší intenzivní smyslovou vzpomínku: chuť kořeněného guláše z kozy, kterou její otec obětoval na oslavu narození dlouho očekávaného syna; chuť směsi cukru s citronem, jíž si ženy depilují nohy, zatímco muži navštěvují mešitu; vůni kávy s kardamomem, kterou Leila pije s pohledným studentem v bordelu, kde je zaměstnaná. A všechny tyto vzpomínky jí také připomínají věrné přátele, s nimiž se sblížila v klíčových momentech svého života – přátele, kteří se ji nyní zoufale snaží najít…