Některé knihy vás chytnou za srdce hned první větou. Jiné si vás podmaní postupně, stránku po stránce, až si najednou uvědomíte, že už nemůžete přestat číst. Bláznivý zahradník a zoufalý profesor patří do druhé kategorie – a přesto se vám dostane pod kůži rychleji, než byste čekali.
O čem kniha vlastně je?
Na první pohled jde o jednoduchý příběh dvou mužů, jejichž cesty se zdánlivě neměly nikdy protnout. Na jedné straně stojí zahradník, jehož posedlost rostlinami hraničí s posedlostí samotnou. Na straně druhé profesor, který se topí ve vlastních myšlenkách, pochybnostech a pocitu životní prázdnoty.
Když se tito dva podivíni setkají, vznikne zvláštní, křehké a často komické přátelství. Kniha vypráví o tom, jak si navzájem pomáhají najít cestu zpět k sobě samým – jeden přes půdu a semínka, druhý přes knihy a tiché rozhovory. Ačkoli se to může zdát jako klišé, autorovi se daří držet příběh neotřelý a upřímný.
Styl a jazyk
Jazyk knihy je výrazně obrazný, místy až básnický, ale nikdy nesklouzává k přehnané patetičnosti. Autor umí být vtipný i dojemný ve stejné větě. Krátké kapitoly dodávají příběhu spád a čtenář má pocit, že se prochází zahradou – někdy pečlivě upravenou, jindy divoce zarostlou.
Zvláštní zmínku si zaslouží dialogy. Jsou úsporné, ale přesné. Právě v nich vyniká kontrast mezi zahradníkovým nadšením a profesorovou skepsí. Čtenář se u nich nahlas zasměje, aby o pár řádků dál ztichl a přemýšlel.
Postavy, které si zapamatujete
Zahradník není jen podivínská figurka. Je to člověk s historií, zraněním a neuvěřitelnou vytrvalostí. Profesor zase není jen unavený intelektuál – jeho zoufalství má kořeny v něčem velmi konkrétním a bolestném. Autor obě postavy vykreslil s pochopením a bez zbytečného soudu.
Vedlejší postavy jsou spíše stafáží, ale i ty mají své místo. Pomáhají dokreslit svět, ve kterém se hlavní hrdinové pohybují, a občas přinesou nečekaný zvrat nebo úlevný okamžik.
Co mi v knize chybělo?
Pokud mám být upřímný, prostřední část knihy mírně ztrácí tempo. Některé pasáže o profesorových úvahách působí zbytečně dlouze a čtenář má chuť je přeskočit. Také jsem ocenil, že kniha nemá ambici nabídnout velké odpovědi – ale místy jsem přesto čekal trochu výraznější pointu.
To ale nic nemění na tom, že jde o velmi příjemný a obohacující čtenářský zážitek. Kniha nevtíravě připomíná, že lidé se mohou změnit, i když už to sami nečekají.
Pro koho je kniha určena?
Doporučil bych ji čtenářům, kteří mají rádi pomalé, komorní příběhy o mezilidských vztazích. Potěší ty, kdo oceňují krásný jazyk a jemný humor. Naopak čtenáři hledající rychlý děj nebo dramatické zvraty mohou být mírně zklamáni.
Kniha Bláznivý zahradník a zoufalý profesor je malý literární poklad, který stojí za to objevit. Není to kniha, která vás ohromí na první stránce. Je to kniha, která ve vás zůstane dlouho po poslední větě – a to je možná to nejlepší, co lze o knize říct.
Hodnocení: 4/5
Napsat komentář