Adam Dolník – Kdo je muž, který píše temnotu?
Jméno Adam Dolník se v české literární scéně objevilo relativně nedávno, ale už jeho prvotina vyvolala vlnu emocí. Pokud máte rádi psychologické thrillery, které jdou pod povrch, a nebojíte se příběhů s nevyzpytatelnými postavami, pak je tato kniha přesně pro vás. Recenze knihy Adam Dolník není jen o ději – je to sonda do temných zákoutí lidské mysli, kterou autor mistrně kombinuje s napětím, které gradovalo až do poslední stránky.
Děj, který vás chytí a nepustí
Hlavní hrdina (a také titulní postava) Adam Dolník je bývalý policista, který po traumatickém incidentu opustil sbor a žije v ústraní. Jeho poklidný život naruší podivný dopis – výhrůžka, že pokud nevyřeší případ starý patnáct let, zemře nevinná dívka. Tento úvod je klasický, ale Dolník ho posouvá jinam. Autorský styl připomíná severskou krimi, ale s typicky českou syrovostí a depresivní atmosférou.
Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách – minulost, kdy Adam vyšetřoval svůj poslední fatální případ, a přítomnost, kde se musí vyrovnat nejen s minulostí, ale i s vlastními démony. Napětí je budované postupně, s precizně dávkovanými zvraty. Osobně jsem asi ve třech částech knihu musel odložit, ne proto, že by byla špatná, ale proto, že mi bušilo srdce příliš silně.
Postavy – Adam Dolník není hrdina, je to zraněný muž
Nejsilnější stránkou knihy je psychologická hloubka. Adam není neporazitelný superdetektiv. Je to muž, který se bojí vlastních vzpomínek, který selhává a dělá chyby. Autor ho neidealizuje – a to je osvěžující. Vedlejší postavy, zejména novinářka Eva, která se do případu zamotá, a starý mentor s tajemstvím, jsou výborně napsané a každá má svou vlastní motivaci.
Dialogy jsou úderné, místy až kruté, ale vždy uvěřitelné. Vadilo mi jen pár zbytečně popisných pasáží, kde se autor opakoval, ale to je drobnost, která knihu nesráží.
Temnota, která je česká až na kost
Dolník píše prostředí (Praha, severní Čechy, malé vesnice) tak sugestivně, že máte pocit, jako byste tam stáli a cítili vlhkost a špínu. Atmosféra je hutná, bez naděje. Ale právě v tom tkví kouzlo – nejedná se o červenou knihovnu s kriminální zápletkou. Je to existenciální thriller, který klade otázky o vině, trestu a odpuštění. Závěr vás nenechá chladnými – je otevřený, ale ne frustrující. Nechává prostor pro pokračování, ale i tak nabízí určité rozuzlení.
Pro koho ano a pro koho ne?
Doporučuji tuto knihu všem, kdo mají rádi autory jako Arnaldur Indriðason nebo Petra Soukupová (pokud chce napětí). Pokud ale hledáte oddechovou detektivku s vtipem a šťastným koncem, raději sáhněte po něčem jiném. Adam Dolník je náročné čtení, které vás psychicky vyčerpá, ale odmění morálním dilematem, které si ponesete ještě dlouho.
Verdikt
Na české poměry jde o nadprůměrný thriller s výborně vystavěnou gradací a originálním hrdinou. Slabší místa (pár nelogických kroků postav v polovině knihy) vyvažuje nekompromisní styl a silné finále. Dávám 8,5 z 10 bodů. Pokud si chcete ověřit, proč se o knize mluví, nenechte si ji ujít – ale čtěte za světla.
Napsat komentář