Existují knihy, které přečtete a zapomenete. A pak jsou knihy, které si vás podmaní, rozloží vás na kusy a složí zpět do úplně jiné podoby. Recenze knihy Wilder se nesnaží být suchým výčtem kladů a záporů – chce být průvodcem po světě, který autorka vytvořila s takovou intenzitou, že máte pocit, jako byste jej sami prožívali. Wilder není jen příběhem o lásce, ztrátě a hledání sebe sama; je to syrová, poetická a místy až nepříjemně upřímná výpověď o tom, co to znamená být člověkem.
O čem to vlastně je?
Děj nás zavádí do odlehlé horské oblasti, kde žije hlavní hrdinka – mladá žena, která utekla před vlastní minulostí i před světem, který jí nerozuměl. Její samotu naruší příchod tajemného muže, jenž nese jméno Wilder. Není to typický romantický hrdina s dokonalou čelistí a charismatem za každou cenu. Wilder je zlomený, tichý, opatrný – a právě v té zranitelnosti tkví jeho síla. Vztah mezi nimi se nevyvíjí podle předvídatelného vzorce „od nepřátelství k lásce“. Místo toho sledujeme pomalé, bolestné a nesmírně autentické sbližování dvou lidí, kteří se bojí vlastních citů, protože už jednou jimi byli spáleni.
Styl a jazyk – poezie všednosti
To, co dělá z knihy Wilder skutečný literární zážitek, je autorčin styl. Věty jsou krátké, úderné, ale zároveň nesou obrovskou emoční váhu. Dialogy nejsou umělé – působí, jako by je někdo odposlechl ze skutečného života, kde se důležité věci často neříkají nahlas, ale čtou se z pohledů, gest a mlčení. Autorka dokonale pracuje s atmosférou: déšť bubnující na střechu chaty, vůně smrků, tíha ticha, které je někdy těžší než celý vesmír. Pokud máte rádi knihy, které vám zůstanou pod kůží, budete z Wilderu nadšení.
Postavy – nejsou černobílé
Hlavní hrdinka není žádná mdlá oběť, která čeká na záchranu. Je to žena se svými chybami, sarkasmem a potřebou kontroly. Wilder je zase muž, který umí být tvrdohlavý a nepřístupný, ale ve chvílích, kdy se otevře, odhalí peklo, které v sobě nosí. Vedlejší postavy (místní obyvatelé, rodinní příslušníci) nejsou jen kulisou – každá má svůj příběh, který do sebe zapadá jako dílky skládačky. Právě díky tomu kniha nepůsobí jako prvoplánová romance, ale spíše jako psychologické drama s romantickou linkou, která je jen špičkou ledovce.
Pro koho je Wilder určen?
Tato recenze knihy Wilder by měla být varováním i pozváním zároveň. Není to oddechovka na pláž. Není to kniha, kterou přečtete za jedno odpoledne a usmějete se u konce. Je to příběh, který vás donutí přemýšlet o vlastních jizvách, o tom, co děláme, když nás nikdo nevidí, a o tom, jestli jsme ochotni dát druhému šanci i přes všechny červené vlajky, které si sami nataháme. Pokud milujete autory jako je Colleen Hoover (ale s menším množstvím klišé) nebo třeba Kateřinu Šedou, Wilder vás s velkou pravděpodobností pohltí.
Závěr – stojí za to?
Rozhodně ano, ale s jednou podmínkou: musíte se nechat unést. Není to kniha pro každého – někoho může iritovat pomalé tempo, jiného zase depresivní podtón. Ale pokud hledáte literaturu, která má hloubku, která se nebojí otevřít bolavá místa a zároveň nabídne naději ukrytou v tom nejtemnějším koutě lidské duše, pak je Wilder přesně pro vás. Po dočtení poslední stránky jsem jen seděla a zírala do prázdna. A to je asi ta nejlepší recenze, jakou můžu knize dát.
Napsat komentář